Studenti v Jeseníkách zkoumají historii zimy i rašeliniště

Studenti v Jeseníkách zkoumají historii zimy i rašeliniště

Ilustrační foto: Marek Banaš
úterý 17. února 2015, 08:02 - Text: Martina Šaradínová

Teplé oblečení, termoska, běžky nebo sněžnice. To jsou užitečné součásti vybavení na zimní ekologický kurz v Jeseníkách, na nějž v pondělí vyrazili studenti biologických oborů přírodovědeckých fakult Univerzity Palackého a Ostravské univerzity. Vyzkouší si mimo jiné zajímavá sněhová měření pod Petrovými kameny, práci horských záchranářů s lavinovými tyčemi a ze sněhových jam vyčtou historii zimy.

Kurz zimní ekologie je součástí společného projektu obou univerzit. Letos se ho účastní 15 posluchačů nejen ekologie, ale i dalších biologických oborů. „Cílem je seznámit studenty se zimními podmínkami na horách a jejich dopadem na organismy.  Účastníci si vyzkouší měření různých vlastností sněhu, dozví se odpověď na otázku, zda pod Petrovými kameny spadne lavina, proč je pod sněhem teplo nebo jak se jesenická příroda přizpůsobuje drsným zimním podmínkám,“ uvedl jeden z vedoucích kurzu Marek Banaš z katedry ekologie a životního prostředí.

Ze základny v Malé Morávce budou studenti až do pátku vyrážet zejména do okolí Ovčárny. „Zastavujeme se i na dalších místech, která jsou pro nás zajímavá. Mezi ně patří například Petrovy kameny, kde panují extrémní klimatické podmínky. Jen o kousek níže pod nimi bývá až čtyřmetrová vrstva sněhu, což je pro pozorování přínosné a názorné. Ojedinělé podmínky panují třeba i na rašeliništi mezi Kurzovní chatou a Barborkou. Přesuny většinou absolvujeme na běžkách, někdo si bere i sněžnice. Naše činnost hodně závisí na počasí,“ prozradil další z vedoucích kurzu Miroslav Zeidler.

Číst ze sněhu jako z kroniky

Podle ekologů lze ze sněhu vyčíst řadu důležitých informací. Rozbor rozpuštěného sněhu objasní, zda a nakolik je ovzduší nejvyšších moravských hor znečištěné. Ze stěny ve sněhové jámě zase mohou odborníci vyčíst historii zimy. „Když se vykope sněhová jáma a lavinovou lopatou se vytvoří rovná stěna, lze na ní sledovat charakter počasí této zimy. Když narazíte na ledové vrstvičky, víte, že v té době byla buď obleva, nebo naopak hodně svítilo sluníčko a svrchní vrstvu sněhu rozpustilo. Na to pak třeba napadl nový sníh. Každá vrstva má svoji tvrdost, teplotu, množství vody,“ objasnil Banaš.

Kurz zapadá do koncepce výuky

Hory jsou podle Banaše velmi citlivým indikátorem globálních změn v prostředí. Tuto oblast ekologové z olomoucké přírodovědecké fakulty sledují dlouhodobě. „Zimní podmínky mohou být také jedním z ukazatelů toho, jaký dopad mají globální změny na horské ekosystémy. Vidíme, že meziročně se zimy dramaticky liší. Kurz je tak jednou ze součástí dlouhodobého výzkumu dopadů globálních změn na horské prostředí,“ uvedl Banaš. 

Zimní kurz ekologie zapadá do koncepce výuky na katedře ekologie a životního prostředí. „Ekologie je nauka o vztazích mezi organismy a jejich prostředím. Máme zde i poměrně šířeji pojatou výuku ekologie horských ekosystémů. Na teoretickou základnu tedy navazujeme praktickými kurzy, zimním a letním. Hory jsou pěkným modelovým územím, kde můžeme ukazovat věci, které v učebně demonstrovat nelze,“ doplnil Zeidler. Podle něj má výzkum v terénu i praktický dopad. Akademici totiž své výsledky velmi často předávají pracovníků Správy CHKO Jeseníky.

Kurz je součástí společného evropského projektu obou univerzit. Jeho smyslem je rozvoj a inovace ekologických oborů formou vzájemného propojení studijních oborů.


Komentáře

Žádné komentáře

Pro vkládání komentářů je nutné se přihlásit/zaregistrovat.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani vydavatele. Redakce diskusi nemoderuje, ale vyhrazuje si právo nevhodné komentáře smazat, případně zrušit registraci.